Slovník ISO pojmů

Audit = systematický, nezávislý a dokumentovaný proces pro získání důkazu a pro jeho objektivní hodnocení s cílem stanovit rozsah, v němž jsou splněna předem stanovená kritéria (definice ISO 9000)

Auditor = osoba s odbornou způsobilostí k provádění auditu (definice ISO 9000); odborná způsobilost zahrnuje jak teoretické znalosti, tak praktické dovednosti a zkušenosti při vykonávání auditů

Certifikát = osvědčení o tom, že společnost má procesy nastaveny v souladu s normou ISO. Je platný po dobu 3 let a musí být v pravidelných intervalech obnovován.

Certifikační audit = Certifikace, neboli ověření funkčnosti vybudovaného systému řízení znamená, že certifikační orgán ověří, zda vybudovaný systém odpovídá požadavkům normy ISO. Certifikační orgán vystaví po úspěšném skončení auditu příslušný certifikát.¨

Certifikační orgán = jedna z akreditovaných certifikačních společností, oprávněných zhodnotit firmu z hlediska zavedení systému ISO a vydávat certifikát.

Cíl kvality = něco, oč usiluje či na co se někdo zaměřuje ve vztahu ke kvalitě (definice ISO 9000); vychází z politiky kvality a jsou specifikovány pro příslušné funkce a úrovně v organizaci

Dokumentace systému řízení = řídicí dokumenty a technická dokumentace, která řídí, organizuje nebo se jejím prostřednictvím zaznamenává činnost systému řízení 

Efektivnost = rozsah, ve kterém jsou plánované činnosti realizovány a plánované výsledky dosaženy (definice ISO 9000)

Environmentální aspekt (EMS) = prvek činností firmy nebo jejích produktů, který může mít vliv na životní prostředí (definice ISO 14001)

Etalon měřicí jednotky = měřidlo sloužící k realizaci a uchovávání této jednotky nebo stupnice a k jejímu přenosu na měřidla nižší přesnosti (definice dle zákona 505/1990 o metrologii) 

Externí dokumentace = dokumentace související se systémem řízení, která byla vypracována nebo vydána jinými organizacemi nebo institucemi

Justování = operace určená k tomu, aby funkční stav a správnost měřidla odpovídaly podmínkám používání měřidla.

Kalibrace měřidla = porovnání metrologických vlastností měřidla zpravidla s etalonem; výsledek kalibrace dovoluje odhadovat chyby údajů měřicího přístroje (resp. měřicího systému nebo míry). Výsledek kalibrace se zaznamenává do "kalibračního listu". 

Kvalita (jakost) = stupeň splnění požadavků souborem inherentních znaků, tj. soubor trvalých znaků produktu (definice ISO 9000)

Management kvality = koordinované činnosti pro usměrňování a řízení organizace s ohledem na kvalitu (definice ISO 9000) 

Manažer kvality, představitel vedení = zaměstnanec společnosti, který má stanovenu patřičnou pravomoc a má odpovědnost za zavedení systému řízení kvality (QMS) a jeho udržování, dále musí podporovat povědomí požadavků zákazníka ve společnosti; je odpovědný za předkládání zpráv vedení společnosti o stavu systému řízení a možnostech jeho zlepšování

Měřidlo = zařízení určené k měření, samotné nebo ve spojení s doplňkovým vybavením.

Nápravné opatření, opatření k nápravě = opatření k odstranění příčiny zjištěné neshody nebo jiné nežádoucí situace (definice ISO 9000); přijímá se s cílem zabránit opětovnému výskytu neshody

Návaznost měřidel = zařazení daných měřidel do nepřerušené posloupnosti přenosu hodnoty veličiny počínající etalonem nejvyšší metrologické kvality pro daný účel. Způsob návaznosti pracovních měřidel stanoví uživatel měřidla. (definice dle zákona 505/1990 o metrologii)

Neshoda = nesplnění požadavku (definice ISO 9000)

Ověření = je souhrn úkonů prováděných Českým metrologickým institutem (resp. autorizovaným metrologickým střediskem) za účelem zjištění a potvrzení, že měřidlo vyhovuje požadavkům předpisů pro ověření: zahrnuje zkoušku měřidla, opatření měřidla ověřovací značkou, resp. vyhotovení ověřovacího listu.

Plán kvality = dokument, ve kterém je specifikováno, které postupy a související zdroje se musí použít pro specifický projekt, produkt, proces nebo smlouvu, dále kdo je používá a kdy se používají (definice ISO 9000); zahrnují postupy, které se týkají procesů managementu kvality a procesů pro realizaci produktu

Politika kvality = celkové záměry a zaměření organizace ve vztahu ke kvalitě oficiálně vyjádřené vedením společnosti (definice ISO 9000)

Požadavek = potřeba nebo očekávání, které jsou stanoveny, obecně se předpokládají (běžná praxe společnosti, základní požadavky zákazníků) nebo jsou závazné (dle platných zákonných nebo technických předpisů); (definice ISO 9000)

Pracovní měřidla = měřidla, která nejsou etalonem ani stanoveným měřidlem (definice dle zákona 505/1990 o metrologii)

Preventivní opatření = opatření k odstranění příčiny potenciální neshody nebo jiné nežádoucí potenciální situace (definice ISO 9000); přijímá se s cílem zabránit výskytu neshody

Proces = soubor vzájemně souvisejících nebo vzájemně působících činností, který přeměňuje vstupy na výstupy (definice ISO 9000)

Přezkoumání = činnost prováděná k určení vhodnosti, přiměřenosti a efektivnosti předmětu přezkoumání k dosažení stanovených cílů (definice ISO 9000)

Referenční materiály = materiály nebo látky přesně stanoveného složení nebo vlastností, používané zejména pro ověřování nebo kalibraci přístrojů, vyhodnocování měřicích metod a kvantitativní určování vlastností materiálů (definice dle zákona 505/1990 o metrologii)

Řízení dokumentace = trvalé udržování dokumentace v aktuálním stavu (řízení změn dokumentace, zajištění úplnosti jednotlivých dokumentů); dokumentace QMS je ve společnosti řízena v papírové a/nebo v elektronické formě (definice ISO 9001)

Specifikace, technická specifikace = dokument, v němž jsou stanoveny požadavky (definice ISO 9000); může se týkat činností nebo produktů

Spokojenost zákazníka = vnímání zákazníka týkající se stupně splnění jeho požadavků (definice ISO 9000)

Stanovená měřidla = měřidla, která Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví vyhláškou k povinnému ověřování s ohledem na jejich význam v závazkových vztazích (např. prodej), pro ochranu zdraví a životního prostředí, resp. pro bezpečnost při práci (definice dle zákona 505/1990 o metrologii)

Účinnost = vztah mezi dosaženým výsledkem a použitými zdroji (definice ISO 9000)

Validace = potvrzení prostřednictvím poskytnutí objektivních důkazů, že požadavky na specifické zamýšlené použití nebo na specifickou aplikaci byly splněny (definice ISO 9000)

Verifikace, ověřování = potvrzení prostřednictvím poskytnutí objektivních důkazů, že specifikované požadavky byly splněny (definice ISO 9000)

Záznam = dokument, ve kterém jsou uvedeny dosažené výsledky nebo ve kterém se poskytují důkazy o provedených činnostech, resp. jiné informace záznamového charakteru související se systémem řízení kvality (definice ISO 9000); účelem využití záznamů je např. doložení skutečnosti, podklad pro analýzy a hodnocení činností a procesů, ...